Listopad 2015

Nové seriály

22. listopadu 2015 v 20:52 | nonychromek
V poslední době jsem dostal mnoho nápadů na nové seriály, které se začnou postupně objevovat na mém blogu. Budou to Superpredátoři, což bude něco jako pravěcí superdravci, ale budou v něm figurovat dnešní zvířata. Další budou Paraziti z pekla, kde budu popisovat vnější i vnitřní parazity z různých koutů planety. Poté to bude pokračování Podivuhodných zvířat Amazonie, ale bude to i o jiných místech planety. Další bude Vzestup a pád, kde si v každé části popíšeme jednoho tvora a budeme zkoumat příčinu jeho úspěchu a i jeho zániku. Ještě bude seriál s názvem příroda, která bude v podstatě současným ekvivalentem Cesty života. A seriál největší, kde si ukážeme největší zvíře dané kategorie, ukážeme si, proč je tak velké a jaké výhody či nevýhody mu velikost dává. A poslední bude tak trochu na vás. Toto ještě nevím, jak se bude jmenovat, ale budu tam popisovat některé pravěké živočichy, i třeba ty, co se tu objevily a budu od vás chtít vědět, kde se vám jejich ztvárnění líbilo nejvíc. Doufám, že se těšíte.

Pravěcí superdravci- Sarcosuchus

22. listopadu 2015 v 20:24 | nonychromek |  Pravěké zajímavosti
Sarcosuchus imperator, (císařský masožravý krokodýl. Byl to pravděpodobně největší z krokodýlů, co kdy na Zemi žily. Konkurovat mu mohl akorát deinosuchus a jeden druh z třetihor. I když jsem zmínil termín krokodýl, tento tvor není přímo krokodýl, patří však mezi jejich příbuzné.Co do anatomie, byli asi velmi podobní, ne-li totožní. . Byl objeven v roce 1966 francouzským paleontologem, Albertem Felixem de Lapparentem. Mohl dorůst délky až 12 metrů a mohl vážit přes 8 tun. Pro srovnání, dnešní krokodýl mořský, největší z krokodýlů měří 6 metrů a váží maximálně tunu. Sarcosuchus byl tedy dvakrát delší a osmkrát delší než dnešní krokodýl mořský. V roce 2000 byla objevena další kostra Paulem Serenem. Byla objevena na Sahaře, na místě, kterému domorodci říkají místo, kam se velbloudi bojí vstoupit. Tento predátor žil rozhodně na Severu Afriky. Nedávné výzkumy ale říkají, že by mohl žít i v Jižní Americe. Žil v období Křídy, před 110 miliony lety.Je jasné, že sarcosuchus musel být protivník nahánějící hrůzu. Ale jak přesně zabíjel ? Sarcosuchus musel mít opravdu tvrdý kořínek. Žil v době obrů jako například Spinosaurus a Carcharodontosaurus. Musel se rvát o své místo. Pravděpodobně jako dnešní krokodýli mohl vydržet dlouho pod vodou. Dělají to pomocí několika metod. Mají objemné plíce, které dokáží pojmout hodně vzduchu. Jejich krvinky mají vysoký obsah hemoglobinu. A čím více hemoglobinu, tím více kyslíku mohou přijmout. Také dnešní krokodýli mají v těle speciální chlopně, které ukončí tok krve do zadní části a do končetin. Krev proudí pouze do jejich mozku. Je pravděpodobné, že tyto schopnosti vlastnil i sarcosuchus. Také měl pravděpodobně dobrý zrak a čich, jako dnešní krokodýli. Také se zjistilo, že sarcosuchus měl pravděpodobně také na nose receptory, které dokázaly vycítit pohyb ve vodě. Když se zvíře přišlo k vodě napít a strčilo čenich do vody, tento dravec to poznal. Měl také obrovský ocas. Když jím máchl, vyrazil obrovskou silou a rychlostí. Jak vyrazil z vody, použil svůj vražedný nástroj. Byly to ohromné čelisti, které byly úzké a dlouhé s výrazbým předkusem. Tvořily 70 procent lebky. Měly v sobě stovky zubů. Poté skousnul stiskem silnějším než T-rex. Některé odhady mluví až o devíti tunách. Pokud by to byla pravda, silnější skus už měl jen deinosuchus a megalodon. Také je možné, že podobně jako dnešní krokodýli, mohl být o něco vychytralejší, než většina plazů. Když si to všechno dáme dohromady, vzejde z toho skvělý lovec. Jeho kořistí mohl být např. Ouranosaurus nebo megaryba onchopristis. Rekonstrukce lovu: Dnešní Sahara v období Křídy, před 110 miliony let. Stádo ouranosaurů se jde napít k vodě. Netuší, že se v nádži skrývá superpredátor. Obří příbuzný krokodýlů je pod vodou téměř 2 hodiny ale ještě chvíli vydrží. Jeden ouranosaurus se sklání k vodě. Predátor neváhá a mávne ocasem, čímž se vymrští z vody. Ouranosaura popadne silou téměř 9 tun a stáhne ho do vody. Potopí se s ním a utopí ho. Poté pomocí smrtící otočky nakrmí. Sarcocuchus byl určitě jedním z nejnebezpečnějších predátorů historie. Ale nezáleží na tom, jak velký nebo silný tvor je. Pokud udeří matka příroda, nezmůže s tím nic ani největší krokodýlovitý historie.


Příště: Hyaenodon


Ještě bych chtěl říct, že je pravděpodobné, že v průběhu týdne přibude další část našeho příběhu Cesta života.

Podivuhodná zvířata Amazonie- Arapaima velká: Královna řeky Amazonky

16. listopadu 2015 v 12:33 | nonychromek |  Současná příroda
Je to největší ryba řeky Amazonky. Latinský název je Arapaima gigas. Domorodý název je Pirarucu nebo Paiche. Mnohými je považována za největší, čistě sladkovodní rybu světa. Může být i pře 3 metry dlouhá a může vážit i 200 kg. Největší arapaimu ulovil český rybář Jakub Vágner. Měřila 307 centimetrů a vážila 154 kg. Co do délky, byla to největší ulovená sladkovodní ryba. Jediná, čistě ulovená sladkovodní ryba, která překročila délku 3 metry. Arapaima je jedna z vrcholových predátorů Amazonky. Soupeřit s ní může kajman černý, anakodna velká. Teoreticky by s ní mohl soupeřit i sumec anténovec vláknovitý, ale ten žije v hloubkách, a cestuje mnoho kilometrů, takže se spolu často nepotkávají. Arapaimy loví hlavně u hladiny. Odpovídají tomu čelisti, namířené směrem nahoru. Ryby s tímto tvarem čelistí nejčastěji loví u hladiny. Když mají čelisti uprostřed, namířené rovně, většinou loví ve středních vrstvách a ryby s čelistmi dolů, nejčastěji loví u dna. Arapaima je velmi stará ryba. Fosilní záznamy ukazují, že se tato ryba potkala s dinosaury. Je možné, že v době dinosaurů mohla být tato ryba o něco větší. Indiáni se v Amazonii arapaimy bojí. Podle legendy svrhly bohové muže jménem Pirarucu. Bleskem mu proklály srdce a on umírající klesal do hlubin řeky. Těsně před smrtí se Pirarucu změnil v arapaimu. Indiáni věří, že jeho duch v arapimě hledá odplatu a zabíjí indiány, kteří přijdou k vodě. Arapaima má proudnicový tvar těla. Má také ohromný ocas, díky kterému může zabrat obrovskou silou. Na krátkou dobu může vyvinout velkou rychlost. Také může vyskočit. Toho se bojí indiáni, když jsou na kánoi. Ale to mají na svědomí spíše kajmani černí, kteří také skáčou. Arapaima často žije v lagunách, které jsou v období sucha odříznuty od světa. Tam je ve vodách málo kyslíku a mnoho ryb umírá. Ale arapaima dokáže dýchat, jak ve vodě žábrami, tak má v těle tkáně, podobné plicím. Díky tomu dokáže dýchat atmosferický kyslík. V lagunách také žije mnoho piraní. Jako obranu před nimi má arapaima ohromné šupiny, široké až 10 cm a tvrdé jako kámen.Taká její hlava je velmi tvrdá. Takže ani piraně si na ni netroufnou. Také má arapaima malé, ale ostré zuby. Ale jak se z ní může stát vrcholný predátor. Je to díky jedné věci. Má ohromnou růstovou rychlost. Už v pěti letech, jsou pohlavně zralé, a také už v pěti letech dosáhnou délky 160 centimetrů. Má také velké oči. I přes svou velikost, je arapaima extrémně ohrožena nadměrným rybolovem. Její maso je prý delikatesa. Proto je její lov v období sucha zakázán její lov. A je chráněná. Je to dobrá zpráva, protože by byla škoda, kdyby tato majestátní královna Amazonky, která pamatuje ještě dinosaury nadobro vyhynula.

Podivuhodná zvířata Amazonie

16. listopadu 2015 v 11:31 | nonychromek |  Současná příroda
Dnes odstartuje nová série s název Podivuhodná zvířata Amazonie. Bude popisovat známá i neznámá zvířata z koutů mé nejoblíbenější části světa, Amazonie. Doufám, že si to užijete.
Zatím jsou naplánovány díly: Arapaima velká, Jaguár,Kajman černý, Paúhoř elektrický, Harpyje pralesní, Vražedná housenka, Palovčík brazilský, Pralesničky, Křovinář němý, Ara ararauna, Piraně, Anakonda velká, Upír obecný, Vražední amazonští mravenci. Je ale víc než jisté, že budou i další díly.

Pravda nebo mýtus ?- Lidožraví sumci

15. listopadu 2015 v 17:12 | nonychromek |  Současná příroda
Ve sladkých vodách po celém světě žije predátor, který je prý schopný zabít člověka. Sumec. Mohla by ale být sladkovodní ryba něčeho takového schopná. Představíme si tři druhy sumců po světě, oddělíme pravdu od fikce. Zjistíme jestli pověst o sumcích je pravda nebo mýtus.


Skutečný příběh: Řeka Amazonka. Dva muži rybaří na této obrovské řece. Hodí sít na dno, tam se ale zasekne. Jeden z nich se potápí ke dnu, aby ji vyprostil. Na hladinu už ale nevyplaval. Druhý den se objevil obrovský tvor, zadušený tělem rybáře. Je to ryba, ze které mají v Amazonii hrůzu. Piraiba. Česky anténovec vláknovitý (brychyplatystoma filamentosum) je největší sumec řeky Amazonky a dost možná nejsilnější sladkovodní ryba světa, která se vyrovná žralokům a mečounům, stejné velikosti. Proč zaútočila na rybáře ? Anténovci jsou obrovští predátoři. Žijí ve velkých hloubkách, kde jim nekonkurují někteří velcí dravci na povrchu. Mají obrovskou sílu, ale mají slabý zrak. Pokud na rybáře zaútočil, nevěděl o něm, dokud se ho nedotkl hmatovými vousy. Ale stopy svědčí o něčem jiném. Ukazují, že rybář byl pravděpodobně už mrtvý, když ho sumec objevil. Pravděpodobně to bylo takhle: Rybář se potápí, aby sít vyprostil ze dna. Je ale pevně zakotvená. Už mu dochází vzduch, musí jít zpět na hladinu, ale zamotal se do sítě. Utopil se. Později jeden anténovec pročesává koryto dna a nachází potravu. Ale je ne něj moc velká a on se dusí. Anténovec vláknovitý nemá na svém kontě zatím ani jednoho člověka. Žije v hlubokých vodách, tam se lidi nedostávají často a navíc migruje tísíce kilometrů, takže je setkání s ním nepravděpodobné. A v Amazonii je mnoho jiných zvířat, která by vás mohla zabít. Anténovec vláknovitý si svou pověst nezaslouží. On sám je kořistí, protože jeho maso je považováno za pochoutku. Ale je ho těžké chytit, a spíše ho ohrožuje ničení pralesů, takže jich ubývá. Ale pořád je to dravec a člověk by ho měl respektovat. Verdikt: nevinen


Rok 2007. Dvě ženy si jdou zaplavat do jednoho z Berlínských jezer. Spokojeně si plavou. Najednou jedna z nich ucítila, že se jí něco obrovského zakouslo do nohy. Pak jí to pouští. Odjíždí k doktorovi, aby se jí podíval na zranění. Mělo tvar půlměsíce. Zranění si poté prohlížejí vědci a zjistili, že to mohl být jenom jediný tvor. Sumec velký. Poté se spouští mediální šílenství. Stále častěji se v novinách objevují články jako: Sumec útočí na lidi, Lidožrouti z Evropy atd. Sumec získává nové přezdívky. Francie: Monstrum z řeky Rhony, Španělsko: Monstrum z řeky Ebro, Itálie: Monstrum z řeky Pád. Někteří lidé se bojí vstupovat do vody. Je tato pověst zasloužená. Sumci mají v Evropě legendární pověst. Dříve, bez moderních rybářských metod to byl nepolapitelný fantom řeky. Už v 16. století byly sumcům přičítány útoky na děti. Když ve vodě zmizelo dítě, byl to právě sumec, kdo byl považován za viníka. Pak se na tyto legendy pozapomnělo. Až do roku 2007. Faktem je, že sumec je dravec, největší v Evropských vodách. Když dorostou do určité velikosti, nemají kromě lidí nepřítele. Už dvouletý sumec dokáže zaútočit na rybu poloviční velikosti. Sumec se může dožít až 80 let, přičemž ve dvaceti letech má 2 metry. Stejně jako anténovec vláknovitý roste po celý život. Žerou všechno, co se jim vejde do tlamy. Rok po útoku na ženu byl v Čechách spáchán další útok, který přinutil některé lidi bát se i o své mazlíčky. Jedna žena jde se svým psem na Orlickou přehradu. Pořád do kola mu hází klacík do jednoho místa ve vodě. Najednou pes zajede pod vodu a pak už ho nikdy nikdo neviděl. Mezi těmi útoky je ale jedna souvislost. Většina z nich se stala v pozdním jaře. To je období tření, samice vypustí jikry na stébla trávy a pak je samec hlídá. Je při tom extrémně agresivní a napadá vše, co se přiblíží. I na lodě. Sumec velký vlastně není žádný lidožrout, ale starostlivý rodič. Strach z nich je spíše tím, že se lidé vždy báli velkých tvorů. I přes to se nedoporučuje koupání tam, kde žijí velcí sumci. Pořád je to dravec. V jednom sumci se našli lidské ostatky. Ale jako v minulém případě se zjistilo, že se člověk napřed nejspíše utopil. Sumec pak jen využil příležitosti k snadné večeři. Tento druh je nevinný.


Indie, jednoho rána. Dva chlapci se koupou v řece za jejich domovem. O jednoho z nich se něco otřelo a v jediném okamžiku to popadlo druhého a stáhlo ho to do vody. Útočníka se podařilo identifikovat díky tomu, že přeživší chlapec ho na okamžik spatřil. Byl to goonch. Ryba, které se lidé velice bojí. Je to sumec, který přežil věk dinosaurů. Ale lidé se bojí především jeho tesáků, které jsou 1-5 cm dlouhé. Lidé mají z goonche panickou hrůzu. Mohla by ale být sladkovodní ryba tak velká, že by sežrala člověka, ba i něco většího. Jeden farmář popsal, jak tento sumec zabil jednoho z buvolů. Goonch může mít i 300 kg takže by na to sílu měl. Proč ale napadá lidi. Objevila se teorie, že by to mohla být lidská vina. V Indii se pohřbívá tak, že se člověk spálí na hranici. Dřevo si ale někteří lidé nemohou dovolit a spalují nedokonale, ze člověka potom ještě něco zbude. A ostatky se pak hodí do vody. Ryba je sežere, a pak si může spojovat člověka s potravou. Ale takhle se to dělá po celé Indii. A většina zpráv o vraždícím goonchovi pochází z relativně malé oblasti. Je dost možné, že to je jedna ryba, která je pomatená, stará a nebo jednoduše moc velká a potřebuje velkou kořist. A nebo příběhy o útocích tohoto sumce mohou patřit do světa bájí. U tohoto druhu je nepatrná šance, že by mohl být lidožraví. Goonch ale mizí, díky brutálnímu způsobu rybolovu elektřinou a dynamitem. I pokud by byl lidožravý, my jim ubližujeme daleko více.


Sumci skutečně nejsou tak nebezpeční, jak se o nich tvrdí. A pověsti o lidožroutech jsou většinou jenom legendy. Strach ze sumců je jenom asi strach člověka z velkých tvorů.


Příště: Vražední hadi

Za obřími sumci

14. listopadu 2015 v 21:14 | nonychromek |  Současná příroda
Sumci. Dravé ryby všech velikostí. Od obrů dlouhých 3 metry po malé vandélie, které sají krev. My si dnes představíme 5 obrovitých sumců, kteří žijí po celé planetě. Je paradoxní že o většině z těchto pěti nevíme skoro nic. Vydejme se tímto do jejich světa.


Anténovec vláknovitý

Je to obrovský sumec, žijící v Jižní Americe. Žije v řekách Amazonka, Orinoko, Rio Negro. Jeho vědecký název je Brachyplatystoma filamentosum. Domorodci mu říkají: Piraiba, Lau lau, Kuma kuma, Le chero a Bagre blanco. Největšího anténovce ulovil český rybář Jakub Vágner při natáčení pořad National geographic: Fish warrior. Měl kolem 2,7 metru a vážil 215 kilogramů. Ale teoreticky by mohl vážit až 300 kilogramů. Není stoprocentně jisté, zda to je největší sumec světa, ale je pravděpodobně nejsilnější. Jeho síla spočívá v jeho těle. Hlava připomíná sumce, ale zbytek těla připomíná žraloka. Také ploutev má podobný tvar, jako žraloci, mečouni a tuňáci, ty nejsilnější ryby oceánů. Anténovec se sliou vyrovná těmto třem rybám, pokud jsou v podobné váhové kategorii. Je znám svými brutálními výpady, kdy hned na začátku vymotá stovky metrů vlasce. Také vybavení na tohoto sumce, se používá na moři. Jako většina sumců neloví pomocí zraku, ale pomocí vousků. Šmejdí s nimi po dně a když o něco vousky zavadí, bum a je po všem. Žere toho spousty. Opice, jiné sumce a někteří myslí, že i něco jiného. Ale o tom v článku lidožraví sumci. Tento tvor migruje tísíce kilometrů po Amazonce, v hloubkách i 50 metrů. Proto není ohrožen nadměrným rybolovem. Tohoto tvora ohrožuje ničení dnešních lesů. Doufejme, že to přestane.


Kamba

Chrysichtys cranchii. Tento sumec žije v Africe. Konkrétně v řece Kongo. O tomto sumci skoro nic nevíme. Má dlouhé vousy, jako většina sumců, ale má také velké, modré oči. To by poukazovalo, že neloví jen pomocí vousků, ale i pomocí zraku. Skoro nikdo velkého sumce kamba, nebo kokuni nechytil. Ale mladí se chytají poměrně často. Tento tvor má v Kongu konkurenci v podobě ryb hydrocinus goliath a nilských krokodýlů. Největšího jedince ulovil Jakub Vágner, jehož kousek měl kolem 30 kg. Ale vědci prokázali, že by mohl dorůst velikostí piraiby. Navíc domorodci údajně viděli sumce velké, jako jejich kánoe. Jinak o tomto sumci vážně nic nevíme.


Sumec velký

Silurus glanis. Je to největší sladkovodní ryba Evropy. Také to je nenasytný dravec. Je to jediný z dnešních sumců, který nemá ploutev podobnou žraločí. Má celkově protáhlé tělo. Řitní ploutev jako uhoř.Hřbetní je zakrnělá. Má obrovskou hlavu, která tvoří až 30 procent jeho hmotnosti. Tlamu má největší ze všech sladkovodních ryb. Zajímavá je, že jeho zuby jsou maličké, připomínají smyrkový papír. Ale na žaberních tyčinkách mají zuby větší.Je zajímavé, že v místech, kde jsou největší jsou nepůvodní např. Francie, Španělsko a Itálie. Je tam tepleji než v původních oblastech a sumci jsou teplomilní. Také likvidují štiku jako konkurenci. Přes den nemá šanci ale v noci se štika schovává v úkrytech. Dřív se myslelo, že sumec je samotář, ale teď je pravděpodobnější, že žije v hejnech. Samozřejmě to není jisté, protože je tohoto giganta těžko natočit v přirozeném prostředí. A z rybářského úlovku se to těžko dozvíme. Každopádně je sumec milující otec. Na jaře v období tření je při hlídání jiker extrémně agresivní a napadá i mnohem větší věci např. lodě. Sumec je noční dravec. To pluje k mělčinám. Přes den se skrývá v hlubokých příkopech nebo u strmých břehů, kde je hloubka 6-7 metrů. Může dorůst 3 metrů a vážit až 300 kg. Největší sumci pocházejí z Pádu v Itálii. Jakub Vágner ulovil sumce 2,5 metru a vážil 110 kg a později byl překonán 125 kilovým sumcem. Ale z bývalého SSSR prý pocházeli ještě větší kusy. Tito sumci žerou všechno od ryb přes žáby, krysy a ptáky, dokonce i psi občas sežerou. Sumec musí hodně žrát. Kořist loví tak, že vytvoří podtlak a vsaji ji dovnitř. Kořist kolikrát ještě žije v žaludku, než začnou pracovat kyseliny. Aby přibral 1 kg váhy, musí sežrat 5 kg potravy. I tohoto sumce provází hrůzná pověst. Ale o tom až zítra.


Goonch

Bagarius bagarius. Je to největší sladkovodní ryba Indie. Tento tvor žije už mnoho milionů let. Žil už v době dinosaurů cca. před 80 miliony lety. Mezi sumci je to trochu kuriozita. Břišní ploutve má široké, podobně jako křídla letadel slouží dokonalému manévrování. Ocas má velmi podobný anténovci vláknovitému. Vousy má kostěné. Šije v průzračných vodách himalajských říček a v řekách Ramganga a Ganga. Také žije v hejnech. Ústa nemá podobná, jako ostatní sumci, má v nich až centimetrové a delší tesáky. Je to tedy predátor. Říkají mu tam ďáblův sumec. Má malá očka. Je to něco, jako vodní protiváha tygra. Také tohoto tvora, kterému se říká goonch provází pověst zabijáka. Jsou doloženy útoky na buvoli a tvrdí se, že i lidi. Může mýt kolem 2,7 metru a vážit kolem 300 kg. Ale největšího ulovil Jakub Vágner. Tento goonch měl kolem 2,5 metru a vážil 85 kg. Tohoto sumce ohrožuje brutální rybolov pomocí dynamitu a el. proudu. Snad tento sumec nevymře.


Pangas velký

Pangasianodon gigas

Je to jeden z největších sladkovodních ryb Thajska. Větší může být jen trnucha thajská. Také se mu říká velesumec siamský. Domorodci mu říkají plabuk. Moc se toho o něm neví, ani přesně čím se živí. Největší jedinec měřil 270 cm a vážil 293 kg. Bohužel od té doby už nebyl chycen tak velký jedinec. Po té byl rekordní exemplář uloven Jakubem Vágnerem a měl bohužel jenom kolem 30 kg. Má poměrně velké oči, tlama je bezzubá a jen mladí jedinci mají typické sumčí vousy. Oči má neobvykle posazené dole, hlava tvoří až 1/5 délky těla. Bohužel tento tvor rychle vymírá. Mekong je silně znečištěný a domorodci tuto rybu loví i přes zákaz protože věří, že jejich maso má zázračné účinky. Pokusy o umělý odchov se nedaří. Ačkoliv to je smutné, tento druh je odsouzen k zániku.


Byla to skutečně dobrodružná cesta. Za obřími sumci jsme se podívali po celém světě od Amazonských lesů po řeku Rhonu ve Francii. Sumci jsou vskutku pozoruhodná stvoření. Máte už tušení, kteří by se mohli objevit i v zítřejším článku o lidožroutech ? Snad jste si tento článek užily tak, jako jsem si užíval jeho vytvoření

Sumčí víkend

14. listopadu 2015 v 18:54 | nonychromek |  Současná příroda
Tento víkend bude ve znamení sumcovitých ryb. Dnes tu bude článek Za obřími sumci, ve kterém se vypravíme po celém světě ze těmi největšími. Zítra tu bude článek lidožraví sumci, ze seriálu Pravda nebo mýtus ? V něm budeme odhalovat pravdu o třech sumcích po celém světě, a jestli si tu pověst opravdu zaslouží. výsledek vás možná překvapí. Doufám, že se vám tento víkend ve znamení sumců bude líbit.









Pravda nebo mýtus ?- Krvelační žraloci

8. listopadu 2015 v 14:31 | nonychromek |  Současná příroda
Člověk plave v moři. Je to další pohodový den jeho dovolené. Ale netuší, že ho pozoruje zabiják. Najednou ho něco stáhne do hlubin. Žraloci, krvežíznivé příšery, které se z hlubin stahují k plážím jen, aby zabíjeli lidi. Nikdo, kdo se jde koupat do moře není v bezpečí. Toto je zažitá představa o žralocích. Ale co je na ní pravdy ? Po staletí žili lidé a žraloci v míru. Pro některé domorodce jsou žraloci bohové. V průběhu 20.století se představa o žralocích nadobro změnila. V roce 1957 přišla vlna žraločích útoků v oblasti Durbanu. v Jižní Africe. Vzpomíná se na ni jako na černý prosinec. Nikdo přesně nezjistil co za tím stálo. Poté však přišlo další období klidu. Ale v roce 1975 přišel film, který byl rozsudkem smrti pro miliony žraloků. Čelisti. Film vypovídá o žraloku bílém, který zabíjí lidi. Po tomto filmu se stal nejvíce nenáviděným živočichem žralok bílý. Pravdou je, že žralok bílý je jeden z nejdokonalejších dravců oceánu. Váží až 2 tuna a měří až 6 metrů. Má citlivé elektroreceptory, lepší zrak než my, dokáže vycítit kapku krve na dva kilometry a jeho stisk se rovná dvoum tunám. Díky těmto vlastnostem je považován za zabijáka. Rozhodně tento žralok může být nebezpečný. Ale jsou mnohem nebezpečnější žraloci. V 70. letech se v Recifee, v Brazílii stala vlna útoků, z nichž většinu měli na svědomí žraloci bělaví a tygří, V průběhu 14 let bylo napadeno 49 lidí, z nichž jedna třetina zemřela. Ale ze všechno byli zodpovědní lidé. Za prvé asi 40 km dále měli v ústí řeky žraloci bělaví své hnízdiště. Ale bylo tam postaveno překladiště pro tankery. Žraloci tedy hledali nové hnízdiště dále na severu. Také přímo městem protékala řeka, na jejímž břehu byla postavena jatka, zbytky mrtvých zvířat se vlévali do řeky a následně do moře. Je prokázáno, že když žralok ucítí krev, vybudí to v něm instinkt lovu. Ale proč žraloci útočí ? Lidé dělají několik chyb. Do vody by se neměli nosit šperky, protože se lesknou jako rybí šupiny. Také když se zraníte, neoplachujte si ránu v moři . A když spadnete do vody třeba z lodi, nekopejte a necákejte kolem sebe. Predátorům se jevíte jako raněná zvířata. Tím, že vstupujeme do oceánu, se útokům žraloků občas nevyhneme. Ale více lidí zabijou vosy a včely, blesk, psi, a také to, že vám spadne kokos na hlavu ba i, že se zabijete pádem z postele. Žraloci za určitých okolností mohou býti nebezpeční, ale mnoho lidí se s nimi potábí, ba je i dokonce hladí a nic se nestane. Mýtus o vraždící bestii platí akorát naopak. Protože na každého člověka zabitého žralokem připadá 10 000 000 žraloků zabitých člověkem. Jsou zabíjeni kvůli ploutvým, pro trofeje atd. Žraloci ročně zabijí 5-10 lidí. Svou pověst si určitě nezaslouží a musí být chráněni. Ročně zabijeme 100 000 000 žraloků. Pokud to tak bude i nadále, do konce století můžeme být úplně bez žraloků. Navíc v mořích žijou mnohem nebezpečnější tvorové. Žralok útočí většinou, když si vás splete s kořistí. Třeba surfař ležící na hladině vypadá, jako lachtan. Navíc žralok nechce člověka sežrat, nechutnáme mu, jsme málo tuční. Žralok jen ochutnává tlamou. Tito tvorové si zaslouží respekt. Oceán je jejich domov ne náš. Pokud to nebudeme respektovat, mohou se útoky stupňovat. Ale chyba žraloků to není.

Příště: Lidožraví sumci

Pravda nebo mýtus ?

1. listopadu 2015 v 16:20 | nonychromek |  Současná příroda
V průběhu příštího týdne odstartuje nová série Pravda nebo mýtus. V této sérii budeme zkoumat některé obávané tvory. Budeme zkoumat, proč mají tak špatnou pověst, oddělíme fakta od fikce a zjistíme, co je pravdy o jejich pověsti. Na hledáček se nám dostanou např. žraloci, hadi, velké kočky a i tvory o nichž v jiných zemích nemají povědomí, ale tam, kde žijí mají hrůznou pověst např. sumci. U každého tvora si položíme otázku: Je to pravda nebo mýtus ?